Zpět na texty

Stáhnout ve formátu*.rtf

 

Měsíc sebevrahů

Hudba Věra Wajsarová

Text: Jiří Žáček

 

Město si voblíklo strakatý maskáče,

a kdo je naměkko, ten si to vodskáče,

ochoří lyrikou, uchřadne do rána,

láska je prchavá jak fatamorgána.

 

Objev se, miláčku, a dej mi znamení,

když tě dnes nepotkám, srdce mi zkamení,

poznám tě poslepu, znám tě už tisíc let,

všecko je poprvé, všecko je naposled.

 

Smiluj se, lásko má, zastav tu vteřinu,

buď spolu splyneme, anebo zahynu,

miluj mě navěky, miluj mě do rána,

a smrt se rozplyne jak fatamorgána.

a smrt se rozplyne jak fatamorgána 

 

Černej stín bez tváře mě všude provází,

svědek mých kocovin, svědek mých extází,

pokyne malíčkem a život proletí,

do rána zestárnu vo celý století.

 

Deus ex machina nám plivá do vína,

svlíkni se, miláčku, proměň se v delfína,

a já tě omámím něžnými doteky,

oněmíš, oslepneš, zkameníš navěky.

 

Než slunce vodpálí ohňostroj z pavlačí,

černej stín bez tváře nám oči zatlačí,

tví strážní andělé sotva tě ochrání,

cesta je daleká a marné volání.

 

Smiluj se, lásko má, zastav tu vteřinu,

buď spolu splyneme, anebo zahynu,

miluj mě navěky, miluj mě do rána,

a smrt se rozplyne jak fatamorgána.

a smrt se rozplyne jak fatamorgána 

 

Svlíkám tě poslepu horkými dlaněmi,

zapomeň pohádky o ráji na zemi,

psi vyjí na lunu ukrytou pod kápí,

město je Atlantis, která se potápí.

 

Pospěš si, miláčku, příběh je rozvleklý,

ráj byl jen kamufláž, zbylo nám předpeklí,

a kdo je naměkko, bude mít namále,

květen je správnej čas pro salta mortale.

 

Smiluj se, lásko má, zastav tu vteřinu,

buď spolu splyneme, anebo zahynu,

miluj mě navěky, miluj mě do rána,

a smrt se rozplyne jak fatamorgána.

a smrt se rozplyne jak fatamorgána