Zpět na texty

Stáhnout ve formátu*.rtf

Neplač už, slzičko lesklá

Hudba: Oldřich Wajsar

Text: Pavel Cmíral

 

 

Jen co jsme byli počati

Nad námi visel pár opratí

Jen co jsme dosáhli na židli

Uzdu nám s úsměvem nabídli

Jen co jsme přemohli vidličku

Dali nám Auroru bez klíčku

Ve vaně klesala ke dnu

Spolkli to, měli jich bednu…

 

Jen co jsme zapadli do lavic

Kantor si navlík pár rukavic

Skalpelem otevřel dějiny

Vyřízl syny i zlosyny

Když se pak vykoupal ve vodce

Došlo i na zrádné zlootce

Doma pak tajně a tiš

Zlosyn byl k životu vzkříšen

 

Žili jsme v podivné hře

Dvojroli každý z nás hrál

Ten kdo se do krve přel

Tomu kat plamínek sťal

V hlavě nám dunělo Ne

Ústa říkala Ano

Utíkej podivný sne

Máme tu konečně ráno

 

Jen co jsme pubertu přestáli

Mefisto seskočil se skály

Nabízel dukáty za duši

Jeho smích pochyby přehlušil

Kdekdo pak s ďáblem obcoval

Těhotný pyšně kráčel dál

V narudlé řečnické skrýši

Ideje rodil jak myši

 

Žili jsme v podivné hře

Dvojroli každý z nás hrál

Ten kdo se do krve přel

Tomu kat plamínek sťal

V hlavě nám dunělo Ne

Ústa říkala Ano

Utíkej podivný sne

Máme tu konečně ráno

 

U první studánky poklekni

Až voda ztiší se, skloň se k ní

Zeptej se očí a vrásek svých

Když umím křičet, tak proč jsem ztich?

Proč jsem se nezved od stolu

Kde jsme se cpali pospolu

Zeptej se přivřených očí

Pravdu jsem zradil, co počít?

 

Žili jsme podivný čas

Podivný životopis

Zima je, prázdný je klas

Neboj se pištění krys

Dvanáctá rozbila zvon

Velký, ulitý ze skla

Ve střepech našli jsme – nás

Neplač už, slzičko lesklá…